Tyto šatranjské figurky, které odrážejí islámskou estetiku 12. století, jsou hmatatelnými svědky tisícileté cesty šachů z Východu na Západ. V tomto období se abstraktní formy ovlivněné abbásovským a fátimovským stylem šířily přes Al-Andalus do Španělska a po celé Evropě. Nález téměř identických figurek ve španělských archeologických nalezištích dokazuje, že se tento geometrický jazyk stal univerzálním uměleckým jazykem, který překročil hranice. Tento soubor vypráví příběh o společné historii, v níž se setkávaly různé civilizace prostřednictvím společného estetického a intelektuálního úsilí.
